Archiv rubriky ‘Restaurace a kavárny’

Café Orange - Vynikající atmosféra a kuchyně ovšem žalostná nabídka vín!

30. 3. 2003 v 17.26

Pokud si chcete i za sychravého večera užít atmosféru, která vás přenese kamsi do slunného středomoří - pak Café Orange je tím správným místem. Příjemná obsluha i hudba (která bývá občas i živá) tento dojem vždy podpoří. Podnik má sice menší nabídku pokrmů, ale každý z nich lze označit za malý kulinářský zázrak (přinejmenším pohybujeme-li se v Praze 6). Jediné co lze tomuto podniku vytknout je minimalistická nabídka vín. Pomineme-li vína stáčená (která konzumentům toliko bolení hlavy přinesou) je v nabídce pouze jedno (ano opravdu pouze jedno) lahvové víno. Nicméně stejně jako u pokrmů se jedná téměř o perlu, která podniku špatnou pověst rozhodně neudělá. Jedná o výborné moravské víno - Sauvignon 1999 (pozdní sběr) z vinařství Kašnice. I když Pražskou šestku, jejíž verikt je dosti často závislý na nabídce vín, šokoval počet nabízených vín v nabídce, tak i přesto může tento podnik vřele doporučit.

(Puškinovo náměstí 13, Praha 6 ? Bubeneč)

Net Café Taverna - Pro fanoušky řeckého internetu

30. 12. 2002 v 17.21

Internetová kavárna je jistě užitečná věc, přinejmenším proto, že vychovala nejednoho předního hráče on-line her. Ovšem jejich rentabilita mi vždy vrtala hlavou, obzvlášť ve čtvrtích jako jsou Dejvice či Bubeneč, kde lze jen zřídka spatřit netového závisláka, jak se v těžkém absťáku vleče k nejbližšímu připojení. Snad právě to je důvod, proč obvykle mívají internetové kavárny nějakou přidanou hodnotu. V případě NetCafé je to jakási imitace řecké putyky (Taverny?). No, proč ne.
Pražská šestka navštívila toto netradiční a novátorské místo dvakrát, aby si utvořila přesnější obrázek. Zápis z tehdejší schůze je pěknou ilustrací našeho nadšení z nového přírůstku do rodiny našich oblíbených podniků. Při druhé návštěvě jsme poněkud vystřízlivěli (tedy pouze z toho nadšení, jinak moc ne). Škoda, že k řeckým vínům přestali dávat mrkev v octě. To je opravdu velké zklamání.
Po otestování snad všech vín můžeme zodpovědně konstatovat, že některá z nich nejsou špatná. Bohužel si nepamatujeme která. Každopádně jsou řecká vína vítaným zpestřením nabídky v naší oblasti. Nabídka jídel je poněkud omezená a má spíše charakter chuťovek k vínu, než seriózního nacpávacího pokrmu. Ale rozhodně netvrdíme, že by se z nabídky nedal zahnat hlad. Opak je pravdou a máme to otestováno. Specialitkou je nabídka různých druhů oliv, které jsou vhodným doplňkem ke střídmému i nestřídmému popíjení.
Za zmínku též stojí interiér, na jehož hodnocení se Pražská šestka nedokázala shodnout. Část ho považuje za neosobní a trochu nedotažený, i když vytvořený se zjevnou snahou. Jiné části se libí a zdá se jí moderní, zdařilý s citlivě vloženými řeckými prvky.
Zavírá se v jedenáct a to jistě není nic, za co by se dávaly hvězdičky navíc. Jsme sami zvědavi, kam se tento podnik vyvine, protože je to stále podnik mladý a jeho budoucnost je v rukou jeho provozovatelů. Každopádně až zas budeme mít intenzivní potřebu špetky toho řeckého slunce, víme kam zajít. 

Potrefená Husa - centrum přichází

21. 12. 2002 v 15.12

My, kteří jsme své aktivity přesměrovali z Centra do okrajových částí Velké Prahy, občas uprostřed poklidného toku života se slzou v oku vzpomeneme na blyštivý a dynamický rej ve Středu dění. ?23?, Al Capone, Limonádový Joe, Dynamo, Universal, Solidní Nejistota a další a další jména se vybavují, některá upadajíc do propasti zapomnění, jiná stoupající vzhůru ke své šťastné hvězdě. Dnes však již truchlit nemusíme ? Centrum přišlo až k nám v podobě Potrefené Husy. Máme mít radost?

Nadnárodní Pražské pivovary šíří do světa svou slávu nejenom svými reklamními aktivitami, ale též sítí frančízingových hospod Potrefená Husa. Ta v Terronské ulici nejspíš není lepší ani horší než ostatní. Najdete v ní široký sortiment hospodských jídel tak, jak je chápe globální marketing, a s největší pravděpodobností si na nich skutečně pochutnáte. Ovšem bacha na váhu, porce jsou velké a velmi vydatné. K pití Vám určitě nabídnou pivo (vždyť jste v pivnici, probůh), ale můžete jím klidně pohrdnout a dát si některé z nabízených vín nebo experimentovat s pozoruhodnými pivními koktejly. Ceny jsou vyšší, ale to není žádné překvapení. Personál je korektní a snaživý a dokáže mnohdy vyjít vstříc i opravdu otravným hostům (Zdravíme Míšu, která je stejně nejlepší!).
Závěr? Z Potrefené Husy nemusí mít radost pouze místní japícké vykopávky a teplákoví zlatonoši, ale též prostí milovníci dobrého jídla, pití a míst ?kde to žije?. Pro osobitost oblasti Dejvic a Bubenče, pro rozvoj jejího ?ducha místa? a pro zkvalitnění kulturního života ovšem představuje přínos srovnatelný s otevřením KFC na Kulaťáku.

Bistro Olin - Vhodné pro ty, kdo rozumí vínu

30. 11. 2002 v 17.25

Opravdoví znalci vín si váží produkce vín z Českých vinařských oblastí, Trójou a Mělníkem počínaje, přes Roudnici nad Labem až po Chrámce u Mostu konče. Snad nejvyhlášenější jsou ale Velké Žernoseky.Jejich lehká velmi suchá vína jsou často vysoce hodnoceny i odborníky na Moravě.A právě U Olina je to jediné místo v Praze 6, kde si můžeme vybrat hned z několika druhů červených i bílých.Tuto malou vinárnu navštěvují spíše klidné ne hlučné skupinky hostů, což je jistě příjemné.Velmi dobrý domovský pocit kazí pouze poměrně vysoké ceny nejlepších nabízených vín. Tento podnik má své pevné místo v srdci Pražské šestky i dalších skutečných milovníků vína.

Mr. Steak (Československé armády) - Skvělé místo pro pozdní hodiny

30. 8. 2002 v 17.24

Mr. Steak vzniknul na troskách dřívějšího Coctail Baru, podniku, který prošel několika vývojovými stádii ? od excelentního podniku s neuvěřitelnou nabídkou skvělých míchaných drinků, až po odkladiště ojetých taxikářů, servírek a hracích automatů.
Tentokrát se jedná o velmi příjemné oživení původní tradice místa pro poněkud vybranější společnost. Jasným lákadlem je na bubenečsko-dejvické poměry kvalitní kuchyně, za jejíž hlavní nedostatek považuji malý výběr drobnějších pochutin vhodných k podpoře popíjení (saláty ujdou, ale už se nám přežraly). Nabídka alkoholických nápojů nikterak nepřevyšuje běžný průměr. Co se týče vín, šanci dostane spíš milovník kalifornských, méně kvalitních francouzských a tuším i australských výrobků, domácí produkci je rozumnější se vyhnout. Od obsluhy v tomto směru smysluplnou radu nečekejte. Prostředí je velmi příjemné, uznání je třeba vyslovit kvalitním židlím a stolům.
A nakonec hlavní a nesmírně významná deviza tohoto podniku ? je otevřeno dlouho do noci a stále se zde vaří!!! Dokonce i Pražské šestce se zde podařilo ?do ježků? vydržet jen opravdu málokrát.

Kavárna Dejvického divadla - v současné době vhodné pouze pro zapšklé intelektuály

30. 5. 2002 v 17.23

Do kavárny Dejvického divadla jsme chodili na pár litříků vínka již v jinošských letech. Intelektuální prostředí nás vždy inspirovalo k debatě nad fundamentálními otázkami, např. nad úlohou panictví v moderní společnosti. Taktéž jsme zde pilovávali naši oblíbenou hru ?Nejslabší, nedáš panáka?, kterážto spočívala v zapuzení náhodného přísedícího od našeho stolu.
V zájmu sepsání objektivní recenze jsme tedy podnik navštívili po delší době (pro věčné smíšky ? ne, nebylo to po 25 letech, ale asi po roce). Ještě jsme si matně vzpomínali na lahvinku sektu, dobré víno a palačinku se šlehačkou. Takže naše očekávání bylo veskrze příjemné. O to horší bylo zklamání.
Asi takhle? Chápeme, že vyměnit zkažené víno je pro vás asi pruda, ale jinde to zvládnou aniž by nás při tom začali nenávidět. A myslíte, že když už to víno vrátíme, budeme si za blaženého chrochtání jeho zbytky ředit ve stejných skleničkách novým? Takže Cabernet Sauvignon těžko soudit. Frankovka měla alespoň běžnou kvalitu a André už bylo v celkem pohodě.
Takže služby i kvalita vína pod současnou běžnou úrovní podniků v Dejvicích a Bubenči. Návštěvu můžeme doporučit pouze méně náročným milovníkům nakládaného hermelínu a mírně vyčpělé intelektuální atmosféry.
(Plánujeme však další návštěvu, protože nějak nemůžeme uvěřit, že je to standardní úroveň tohoto klasického podniku.) 

Restaurant U Kmotra - “Ano, chutná nám, strýčku Vito!”

21. 12. 2001 v 15.14

Jak každý dobře ví, podniky dělíme na chlastoidní a žrádloidní. První pól představují vinné výčepny, kam se chodí ?na dvojku na stojáka?, druhý pól pak třebas McDonald?s, kde nezachlastáte, ani kdybyste manažera směny prosili na kolenou. ?U Kmotra? je to rozhodně spíše žrádloidní, i když vás asi nevyhodí, zaskočíte-li jen na skleničku.
Kuchyň odpovídá standardu podniků, které dávají okázale najevo, že nejsou pro socky. Ať si dáte cokoli, neprohloupíte. Nicméně zatímco některá jídla se chuťově pohybují v běžném průměru (model kus flákoty s něčím), jiná mají svou specifickou lokální charakteristiku (pizza). Ale ochotný experimentátor zde dokáže objevit skutečnou chuťovou perlu. Ano, mluvíme o zapečených gnocchi s pestem. A je možné, že se v jídelním lístku někde schovává podobná mňamka. Takže experimentujte dle libosti, spíše na tom vyděláte.
V nabídce je středně široká nabídka italských vín, jak se sluší a patří na podnik s takovým jménem. Nejvíce nás zaujal místní Pinot, nejméně pak rozhodně Lambrusco, které snad může pít jedině nějaký Ital. Domácí vína jsou též k dispozici a jsou pitelná. (Hovoříme o lahvových vínech, tak jako ostatně vždy. Rozlévaná vína netestujeme ze zásady.)
Interiér je příjemný a stylový, na první pohled skoro působí dojmem, že jste v podniku o třídu výš. Jako mnoho podobných restauračních zařízení trpí jistou ?přesvětleností?, která poněkud ubírá na intimitě. Ale zas pořádně vidíte, co máte na talíři.

Kavárna Kabinet - Dejvická klasika

7. 12. 2001 v 00.00

Kavárna Kabinet

Vznik podniku Kabinet v kulturně vyprahlých Dejvicích mělo stejný efekt, jako zjevení vysoké průhledné postavy v roztrhaných hadrech mezi chrchlajícími babkami v kostele. Ano, do té doby neměly čtrnáctileté žačky ani jejich padesátileté učitelky žádné místo, kde by si mohly v klidu promluvit o svých sexuálních problémech. S příchodem Kabinetu se vše změnilo. Nechce se mi ani pomyslet, kolik obludných intelektuálních vět musely vyslechnout nebohé trpící stolky, jejichž jedinou, zato však úpornou, touhou je mít pohyblivé čtyři nohy a uprchnout.

Ano, Kabinet je totiž kavárna. Zakouřená, věčně plná, nezvykle halasná a především ? neuvěřitelným způsobem útulná a příjemná.
Se slzou v oku vzpomínáme na staré časy, kdy zde ještě bylo možno ochutnávat exotická australská a chilská vína a porovnávat je s moravskými. Naštěstí se nezměnily výtečné palačinky a brilantní hermouš, skutečný gurmánský zážitek.

Dříve jsme patřili mezi štamgasty, které nikdo nezná. Dnes už nás pouze nikdo nezná. Ale přesto má Kabinet důležitou zásluhu ? přinesl do Dejvic a Bubenče horký dech kultury a zažehnul v našich srdcích touhu lokálně se identifikovat.

Co říci závěrem? Kdo žije v Dejvicích a nezná Kabinet je totální pivní barbar!

BarZdar - útočistě nižší střední třídy

1. 1. 1970 v 01.00

Boom podniků pro střední třídu, která nad zakouřenými hospami a intelektuálními kavárnami ohrnuje své alpským vzduchem ošlehané nosíky, přivál do dejvicko-bubenečské oblasti taktéž podnik BarZdar. Jak už to bývá zvykem, i zde se člověk může pořádně nacpat a napít mezi svými, aniž by ho potom při placení polil studený pot .
Z ne zcela zřejmých důvodů Pražská šestka dlouho vábení tohoto místa odolávala. Ale nakonec, jak se ostatně dalo čekat, podlehla a chtě nechtě musí BarZdaru přiznat podstatné kvality, které mu zajišťují čestné místo v bubenečském pohostinství. Posuďte sami:
- kvalitní a relativně široká nabídka vín, ze které si vybere jak milovník domácí produkce, tak experimentátor. Najdeme zde vína z mnoha zemí původu a dokonce i přívlastková červená vína domácí, což je jev téměř nevídaný
- chutná kuchyně se solidním sortimentem jídel
- čisté a esteticky přijatelné prostředí
- a především ? naprosto fantastické čerstvě pražené mandličky, které samy o sobě představují dost dobrý důvod pro návštěvu tohoto podniku!
Nicméně místu i návštěvníkům cosi chybí. Snad jakýsi esprit, který dělá z kultovních podniků kultovní podniky? Těžko říci. Je to prostě dobrá kvalita za solidní cenu a takových podniků v naší čtvrti není nikdy dost.
Jedinou zásadní výtkou je zkrácení otevírací doby oproti dřívějšku. Půlnoc je prostě pro správné flamendry málo a jak říká staré přísloví:
Co jednou zkrátí
víckrát nenavrátí!