Jaká vína k čemu píti - Díl 1.

Pro zpříjemnění chvil strávených alespoň virtuálně s Pražskou šestkou, jsme pro vás připravili informace o zacházení s vínem. Věříme, že vás nejen zaujmou, ale i připraví pro chvíle, kdy si budete chtít náležitě vychutnat víno v němž voní celá česká země - ponejprv trpká, ale veskrze milá, ale i vína přinášející nové vůně, které z paměti vyvolávají obrazy teplých krajin a jižního ovoce.

Ačkoli život v poslední době nasadil tempo, které zdaleka neodpovídá životu vyznavačů vína, víno je a žije dál. Možná jen sklenky změnily svůj tvar, ale tekutina, která vzniká nejzázračnější přírodní alchymií, je stále stejná. Tepe živelnou energií v dřevěném zajetí a stéká do sklenek, k nimž se uchylujeme jako k ostrovu pokoje a utěšenosti. Ačkoli venku svět se zmítá v křečích, lidé zapomínají, že jsou lidmi, tak v příjemném prostředí skrz rubínovou barvu červeného vína se svět zdá hned o něco zjasněný. Pojďme se proto na chvilku vzdálit od uspěchaného světa a strávit klidnou chvíli u této série příspěvků, které vycházejí z drobné stejnojmenné publikace Františka R. Čebiše, dědečka jeho ze členů Pražské šestky, jehož jméno bezesporu u mnoha lidí vyvolá na patře nespočet chutí.
Čechy a víno! Nezdá se Vám to viďte? Spíše Čechy a pivo! To pivo, které prosáklo do všech našich kulturních sfér. Nelze nepocítit stesk ztracených v říši Gambrinově, touha po lidech se zrakem vzníceným čistým vínem. Vínem, které ve svých básních opěvovalo tolik českých básníků. Zahajme proto náš kurz úryvkem z básně Antonína Bebra, hledícího skrze sklenici vína na nový svět, svět krásný a zněžnělý, svět uskutečněných snů, jejímž nevysloveným motem je IN VINO VERITAS.

 Skrz číši červeného vína,
je jiný svět
země i obloha je jiná
zní hudba, sbor a harmonie vět.
?
Co miloval’s zas do srdce ti vtéká
co nenáviděl’s, mizí z vědomí.
Do srdce hledíš, ne už na člověka
ni jeden úsměv není lakomý.
?

Víte jak se mají vína podávat?

Pro podávání vín jsou důležité především podmínky za jakých jsou skladována a následně podávána ke konzumaci. Pro naše základní vysvětlení použijeme rozdělení vín dle typů na:

  • Přírodní vína bílá
  • Přírodní vína červená
  • Vína sladká, slazená a kořeněná
  • Sekty a šampaňské

Přírodní vína bílá
Teplota podávání: 12 st. Celsia
Přechlazená vína totiž neuvolňují vonné látky a jsou, jak říkáme “uzavřená”. Vyšší teplota podávaných bílých vín nás také neuspokojuje. Chuť takového vína bývá rovněž zkreslena. Některé jeho složky nepříjemně vynikají a víno se stává, jak říkáme, “neharmonické”.
 

Přírodní vína červená
Teplota podávání: asi 17st. Celsia
Tříslovina a barvivo obsažené v červeném víně totiž zvyšují stupeň teploty, za které víno ze sebe vydává všechny obsažené buketní látky. Podávají-li se červená vína pod a nebo na d hranic správné teploty, dochází ke stejnému jevu, jako když není respektována teplota u bílých vín.
 
Vína sladká, slazená a kořeněná
Vína přírodně sladká (např. tokajské) podáváme stejně temperovaná jako vína bílá.
Vermouthy červené i bílé podáváme rovněž za stejné temperatury jako vína bílá. Suchému vermouthu, podávanému jako aperitiv prospěje, přidáme-li plátek citronu.
Červená vína desertní podáváme za stejné teploty jako vína červená.
 
 
Sekty a šampaňské
Teplota podávání: asi 6 st. Celsia
Díky této teplotě vynikne příjemná chuť a perlivý nápoj se stává lehkým a osvěžujícím. Je vhodný pro rekonvalescenty svým posilujícím účinkem a samozřejmě se skvěle hodí pro slavnostní okamžiky.

Štítky:

Zanechte komentář