Základní informace o vzniku a historii Dejvic

Nejčastěji se uvádí, že název Dejvice vznikl přetvořením původního pojmenování Dehnice, charakterizujícího místní výrobu dehtu. Existuje však i varianta, že jde o odvozeninu osobního jména ?dehna? ? zlý duch, ďábel či démon, dávaného místním usedlíkům proto, že ohrožovali sousedy a pocestné. Podstatnější je, že osada se připomíná již v roce 1088 jako majetek vyšehradské kapituly.

Ve 14. století se vyšehradská kapitula podělila o zdejší pozemky s proboštem kapituly svatovítské, což dosud připomíná Proboštská ulice ve starých Dejvicích. Ves prý sestávala ze dvora o jednom popluží, jehož pozemky byly osvobozeny od platů a břemen, a dále zde stály čtyři selské usedlosti, jejichž držitelé měli za povinnost pracovat na dvoře třikrát týdně, a manský dvorec. V době pohusitské byly Dejvice soukromým majetkem, od roku 1594 patřily úřadu nejvyššího komorníka a od roku 1790 byly opět částečně v držení svatovítského probošta.

Od roku 1868 byly Dejvice propojeny železnicí se středem města, tramvají pak od roku 1908. V roce 1877 byly v Dejvicích v provozu již 3 cihelny, počet domů i obyvatelstva narůstal zejména u Brusky, v Podbabě i v Šárce. V roce 1855 byla schválena výstavba nových škol ? Na růžku /zbourána při výstavbě Vítězného náměstí ve 30. letech/ a v Šárce na Purkrábce, k nimž byly základy po řadě průtahů položeny v roce 1866. Za starostenství Františka Hennra /1886 ? 1897/ bylo neúspěšně řešeno připojení Dejvic ku Praze, bylo však povoleno dodávat plyn a užitkovou vodu do oblasti u Brusky. Dejvická obec zařídila osvětlování některých cest petrolejem. Na přelomu století byla zřízena vodárna a vodovod a stavba silnice Šáreckým údolím.

O rozvoji Dejvic dobře svědčí údaje o počtu obyvatel: v roce 1850 tu žilo 1 168 osob, v roce 1890 již 3 578 a v roce 1910 dokonce 60 500 obyvatel, z toho necelá polovina ve vznikající čtvrtí kolem Brusky. Do začátku 1. světové války se domovní zástavba rozrostla kolem dnešní Dejvické a Bubenečské ulice a v blízkosti nádraží.

Rozkvět Dejvic začíná po jejich začlenění do městského obvodu Praha XIX po roce 1922. Jejich výstavba probíhala podle velkorysého projektu Antonína Engla. Rodí se Vítězné náměstí, vznikají vilové čtvrtí na Hanspaulce, v horní Šárce a na Babě. Na pláních pod Vítězným náměstím je budován areál vysokých škol, základní škola vzniká na Hanspaulce.

Ráz Dejvic charakterizují četné nové budovy veřejného či církevního určení ? generální štáb a palác Bajkal na Vítězném náměstí, bohoslovecký arcibiskupský seminář, kostel Církve československé husitské, Výzkumný ústav zemědělský .

Střední školství je reprezentováno především novou francouzskou školou, v jejíž moderní budově poblíž Kotlářky byla k dispozici i škola mateřská a obecná, vše vyučovacím francouzským. Na Velvarské /dnes Evropské/ třídě vyrostla neméně moderní budova reálného gymnázia.

Vzniká rozsáhlá síť obchodů a služeb, zčásti soustředěná kolem Dejvické a Podbabské třídy, jejíž podobu ukazují dobové reklamy. Nechyběly mezi nimi ani známé firmy Meinl a Kulík, uzenářství Maceška či rybárna Vaňha.

Během 2. světové války byl stavební rozvoj čtvrti zcela zastaven a výrazněji se neobnovil ani v prvních poválečných letech. Asi do poloviny 50. let došlo k malé bytové výstavbě v rozsahu jednotlivých domů nebo ulic. Většina z nich byla poznamenána stylem socialistického realismu, kde nenápadité fasády byly ?zkrášlovány? štukatérskými sloupky, věžičkami a sgrafity. Velká část tehdy vzniklého domovního fondu byla určena pro potřeby armády, jež měla v Praze 6 nadále své ústřední orgány a četná další zařízení. Moderní bytová výstavba pokračovala v dalších letech v jednotlivých menších lokalitách, aniž by výrazněji změnila charakter Dejvic. Za Vítězným náměstím byl v podstatě /i když v jiném architektonickém pojetí/ realizován předválečný záměr areálu vysokých škol, potřebám Ministerstva vnitra však byla obětována Masarykova kolej. Dosloužilo několik dejvických cihelen a na jejich místech byly vybudovány sportovní areály, jež však zčásti sloužily opět potřebám armády.

Jeden komentář k příspěvku “Základní informace o vzniku a historii Dejvic”

  1. A.Š říká:

    Krásně napsané, chválím a děkuji. Opět jsem se poučil něco o mé rodné čtvrti.

Zanechte komentář