Příspěvky se štítkem ‘Restaurace a kavárny’

Potrefená Husa - centrum přichází

21. 12. 2002 v 15.12

My, kteří jsme své aktivity přesměrovali z Centra do okrajových částí Velké Prahy, občas uprostřed poklidného toku života se slzou v oku vzpomeneme na blyštivý a dynamický rej ve Středu dění. ?23?, Al Capone, Limonádový Joe, Dynamo, Universal, Solidní Nejistota a další a další jména se vybavují, některá upadajíc do propasti zapomnění, jiná stoupající vzhůru ke své šťastné hvězdě. Dnes však již truchlit nemusíme ? Centrum přišlo až k nám v podobě Potrefené Husy. Máme mít radost?

Nadnárodní Pražské pivovary šíří do světa svou slávu nejenom svými reklamními aktivitami, ale též sítí frančízingových hospod Potrefená Husa. Ta v Terronské ulici nejspíš není lepší ani horší než ostatní. Najdete v ní široký sortiment hospodských jídel tak, jak je chápe globální marketing, a s největší pravděpodobností si na nich skutečně pochutnáte. Ovšem bacha na váhu, porce jsou velké a velmi vydatné. K pití Vám určitě nabídnou pivo (vždyť jste v pivnici, probůh), ale můžete jím klidně pohrdnout a dát si některé z nabízených vín nebo experimentovat s pozoruhodnými pivními koktejly. Ceny jsou vyšší, ale to není žádné překvapení. Personál je korektní a snaživý a dokáže mnohdy vyjít vstříc i opravdu otravným hostům (Zdravíme Míšu, která je stejně nejlepší!).
Závěr? Z Potrefené Husy nemusí mít radost pouze místní japícké vykopávky a teplákoví zlatonoši, ale též prostí milovníci dobrého jídla, pití a míst ?kde to žije?. Pro osobitost oblasti Dejvic a Bubenče, pro rozvoj jejího ?ducha místa? a pro zkvalitnění kulturního života ovšem představuje přínos srovnatelný s otevřením KFC na Kulaťáku.

Restaurant U Kmotra - “Ano, chutná nám, strýčku Vito!”

21. 12. 2001 v 15.14

Jak každý dobře ví, podniky dělíme na chlastoidní a žrádloidní. První pól představují vinné výčepny, kam se chodí ?na dvojku na stojáka?, druhý pól pak třebas McDonald?s, kde nezachlastáte, ani kdybyste manažera směny prosili na kolenou. ?U Kmotra? je to rozhodně spíše žrádloidní, i když vás asi nevyhodí, zaskočíte-li jen na skleničku.
Kuchyň odpovídá standardu podniků, které dávají okázale najevo, že nejsou pro socky. Ať si dáte cokoli, neprohloupíte. Nicméně zatímco některá jídla se chuťově pohybují v běžném průměru (model kus flákoty s něčím), jiná mají svou specifickou lokální charakteristiku (pizza). Ale ochotný experimentátor zde dokáže objevit skutečnou chuťovou perlu. Ano, mluvíme o zapečených gnocchi s pestem. A je možné, že se v jídelním lístku někde schovává podobná mňamka. Takže experimentujte dle libosti, spíše na tom vyděláte.
V nabídce je středně široká nabídka italských vín, jak se sluší a patří na podnik s takovým jménem. Nejvíce nás zaujal místní Pinot, nejméně pak rozhodně Lambrusco, které snad může pít jedině nějaký Ital. Domácí vína jsou též k dispozici a jsou pitelná. (Hovoříme o lahvových vínech, tak jako ostatně vždy. Rozlévaná vína netestujeme ze zásady.)
Interiér je příjemný a stylový, na první pohled skoro působí dojmem, že jste v podniku o třídu výš. Jako mnoho podobných restauračních zařízení trpí jistou ?přesvětleností?, která poněkud ubírá na intimitě. Ale zas pořádně vidíte, co máte na talíři.